Čtěte

Výhradní autorkou textů je Dominika.

nové zatím nevydané skladby

Jméno

Někdy vidím jenom jedním uchem.
Jakoby jsme probouzeli mou podobu.
Někdy slyším svým třetím okem.
Jakoby se kolem něco svíjelo.

Jenom já to vím.
Jenom já.

Probouzím se a dívám. Hlavně na svou ruku.
Probouzím se a říkám ústy své jméno.

Jenom já to vím.
Jenom já, jenom já, jenom já.

Puste mě já potřebuju odejít.
Puste mě já potřebuju odejít.
Teď jsem si jistá, že sen je pryč.
Teď jsem si jistá. Je pryč.

Jenom já to vím. Jenom já o tom sním.
Jenom já to vím. Jenom já, jenom já, jenom já.

Písmenka

Tam někde v mlze jsem já.
A to někde značí právě zde.
Taková malá písmenka,
a tu uzřela se.

Tam někde za zvuku zvonic.
Za zvuku zvonic značí právě zde.
Taková pohyblivá,
samá ruka noha vpřed.

Tam kdesi co opona.
Co opona značí tam.
Jsou vždycky různá znamení.
Každé to, každé to posouvá kdes.

Jsem takové stvoření co samovznítí se.
Jsem takové stvoření co rozezní se.
Jsem takové stvoření co pohltí tě.

Červená a bílá.

Polštářky

Tvůj smích je tak krásný.
Plavu si a topím se zároveň.
Navzdory svým pocitům zatajím dech.
Žádná jiná ho takto netají.
Dokola dokonalá jistota.
Dokola dokonalá jistota.

Tvé hříšné polštářky.
Tvé hříšné polštářky.

Tvůj smích je tak zvláštní.
Dokola dokonalá jistota.
Dokola dokonaná jistota.

Tvé hříšné polštářky.
Tvé hříšné polštářky.

Tisknu se na mokrých slovech, polštář pod tvou hlavou.
Vše tiká jsme stále stený stroj.
Vše tiká jsme stále stejný.

Svíce

Po tvých tvářích sních krouží.
Je to lázeň opilá.
A světla září jak svíce.
Popel se míhá umírá.

Jak krouží je zas zpátky a součástí.
S pomocí zase schází se nemusí.

Po tvých tvářích jak lázeň.
Oni krouží a odchází.
Ženy jsou zvláštní a svíce.
Popel se míhá odlétá.

Jak krouží je zas zpátky a součástí.
S pomocí zase schází se nemusí.

Sedmá z devíti (1999)

Eve

Tam kde v stromoví stál
uviděl ji
Tam kde u jablka ona
zpívala si
Jsem had co uštknout chce
řekni odcházím

Tam kde znovu spatřil ji
pohyb života se zastavil

Co ho tak táhne k ní?

Potkali se a daleká
Daleká
Cesta před nimi se tvořila

Janela

Nechá tě stát vždy za sebou
V tvých myšlenkách se prodírá
Ta dívka v proudu bolesti
Tě táhne padáš stále níž
Stále níž

ČÍM VÍC SE SNAŽÍŠ ODPOUTAT
TÍM PEVNĚJI JSI PŘIPOUTÁN

To místo kam před ní utíkáš
V těle sebe její tvář polykáš
Tam na kopci se houpá
Svým nekonečným snem
Nekonečným snem

ČÍM VÍC SE SNAŽÍŠ ODPOUTAT
TÍM PEVNĚJI JSI PŘIPOUTÁN

Perla

Nechej mně nahou na dně věků
Bez tvého doteku
Nechej mně létat na dně moře snít
Někde možná

A já se dívám a já vím Když
Jsem jenom mořská perla utopená

Chci zůstat čistá tak jako sníh
Někde možná
Do propasti do závrati

A já se cítím a já vím Když
Jsem jenom večer z ohňů pod nebesy

Nepoznané

Všechno nikde. Tam a snad.
Kde opustil si třeba nepoznanou. Můj strom života.
Na místě každém dokola strach. Pomož najít. Je pustá tvář.
My sami jsme. Tělo jak tělo, ale co když nahé je.
Nemáme to co vy, poznaní
Ani ona ani já, nemáme. Ani ona ani já, nezbylo téměř nic.

ANI ONA ANI JÁ jméno své třeba ty
ANI ONA ANI JÁ nepoznals třeba vy

Všechno nikde. Tam a snad.
Když opustil si třeba svíranou v náruči života.
Na místě každém dokola strach. Pomož najít je. Teď živé jsou.
Pomož najít nám. Jsme sevřené, třeba do tebe.
Pomož najít nám, otevřít. Nejsme třeba bez tebe a ani bez sebe.

ANI ONA ANI JÁ jméno své třeba vy
ANI ONA ANI JÁ nepoznals třeba ty

Žena

Tvůj pohyb rukama a slova půl
Pro ni mnoho znamená
Za stejnou cenu její prázdnota
Ten pocit života

Je jenom podivně tlustá žena
Je jenom podivně tlus - tá žena

Když všechno stejně a slova půl
To tiché snažení
Je stejně krásná její prázdnota
Ten pocit života
Má opravdu ty oči a slova půl
Je to už pár dní co hledala
Jak je krásná její prázdnota
Ten pocit života

Je jenom podivně tlustá žena
Je jenom podivně tlus - tá žena

Dole

KDYž SE UVNITř TVéHO TěLA HLEDáM
CHCI STíN STRACHU NAJíT
BáT SE žíT TU MýM žIVOTEM
KDYž SVOU TVář MALUJU TVýMA PRSTAMA
CHCI TY SLZY Z RáNY SEBE UZAMKNOUT
KDYž PADá NA Mě NEBE
I Z TOHO CO TU ZBYLO Z TEBE PADá
PADá NA Mě NEBE
I Z TOHO CO TU ZBYLO Z TEBE VE Mě
PADá NA Mě NEBE
CíTíM TO VšUDE KOLEM SEBE
KDYž PADá NA Mě NEBE

Ono

Svým slovům naslouchá
Nosí je v sobě zahřívá
Nemá už víc tak nechá
Své já a samota

MLČÍ SI PROCITÁ

Než si ho noc ponechá
Napospas jiným životům
Chce koupat se v slze tvé
Potichu a samota

MLČÍ SI PROCITÁ